Problémy střídavé péče

10

10

10

10 a 13

10 a 8 let

11let,9let

12 14

12

12 let

13

13 a 10

14

14

15

15

15

19,18,15,13,2

2

2

2 roky

28,26,5

3

3

3

3

3 roky

4 6

4 a 7 let

4,5

5

5

5

5 a 3

5 a 7 let.

5,7 let

5let

6

6

6

6,2,0

7 3

7

7

7 a 10 let

7 let

7 let

7,6,6,12,1

8

8

8 let

8,5

9 a 11

Starší - 15, v mé péči, mladší 11 ve střídavé péči

střídání: 15 let syn z 2. manželství: 8 měsíců

- nepřijetí společností, která upřednostňuje péči matky bez ohledu na schopnosti rodičů - spolupráce rodičů a nutná komunikace

1. Statistika soudů - 90% ve prospěch matek je proti normálnímu rozložení pravděpodobnosti přírodních jevů. Matky to pak zkoušejí - co kdyby to vyšlo. 2. Neexistence definovaného havarijního plánu pro rozcházející se rodinu. Ta potřebuje pomoc - tj. jasně definované kroky, které by měly partnery vést k dohodě - pomocí mediátorů. Soud prostřednictvím vynášení důkazů vede k prohlubování rozkolu, který nejméně prospívá dítěti, které má rádo oba rodiče. Brutální je institut předběžného opatření, kdy druhý rodič dostane výsledné rozhodnutí, aniž by se mohl jakkoliv bránit. Tato situace vyhovuje právníkům - byznys, soudům - uplatnění moci a výnosné zaměstnání, dále psychologům (byznys), jejichž kvalita vzdělání je oproti západu žalostná a bizardní a ve věci péče o malé děti připomíná ideologické vymývání mozků a náboženství (chybí citace exaktních studií a odkazy na biologii, sociobilogii a evoluční psychologii, které jsou nahrazeny teorémy z dob socialismu a překroucenými interpretacemi teorie vazby sira Bowlbyho) a OSPOD (zaměstnanost žen). 3. Možnost tučného výživného - které soudy stanovují dle numerického modelu ALADIN (meteorologie). Co se týče střídavky - funguje bez problémů na vzdálenost 400 Km po týdnu. Dítě si ve vlaku jízdu užívá. Bohužel matka se obrátila na soudy a chce dítě do vlastní péče, viz výše.

českou justici, zatvrzelost manželky

děti bezdomovci, batůžkáři, střídavá péče není vůbec dobrá věc. Je to jen momentální moda.Děti nemají domov jen táta a máma.

dítě nemá jeden hlavní domov

ditě nevím kde je doma :-( když se babicka nebo teta zepta jak sem ma doma, není schopná odpovědět adela nevim nevim doma? nevim

Docílení střídavé výchovy pro otce /pokud matka nesouhlasí a považuje dítě za svůj majetek/ je velice náročné, téměř nemožné. A to i v případech, kdy dítě preferuje otce /což v mém případě potvrdili psychologové/.

dohady jak dlouho kde bude, dcera k otci jezdí nerada

Dopad strídavé péče na dítě vzhledem k jeho pohodě a schopnosti akceptovat tuto situaci.

i při sebelepší komunikaci mezi rodiči vidím v našem případě největší problém v naprosto odlišném pojetí výchovy - dítě se pohybovalo ve dvoutýdenních cyklech mezi výchovou "demokratickou" a "absolutistickou". rovněž ve dlouhodobých školních úkolech byl problém - "za 2 týdny si přineste jehlu s nití" - nekontrolujeme zápisky v notýsku staré 2 týdny, takže dítě pomůcku nemá......dnes je dceři 15 let - na její nátlak jsme se dohodli po 7 letech na zrušení střídavé péče, přece jen má v období puberty blíže k matce

ja si je hodím do latě, manžel ex je rozhodí, jsou nervozní chtějí nejlepe oba u sebe

komunikace mezi rodiči,jedna s matek je tvrdohlavá a panovačná a s ní vyjít je někdy na metál.

komunikace s bývalým partnerem - nesouhlasil a do dnes nesouhlasí se střídavou péči - Vysouzeno .Co osobně považuji za plus je s dítětem komunikovat upřímně , bez lží a má to své výsledky.

komunikace s druhým rodičem

má vlastní zkušenost,syn je týden u otce,který vlastní byt a ten týden co má syna v péči se stěhují k jeho rodičům,protože by to nezvládl sám.Já jako matka to zvládám, myslím si i že v pohodě.Takže syn má zmatek v hlavě,výchova 70 leté babičky a dědečka je bezva (rozmazlování,kupování cukrovinek ,atd) což u maminky neplatí.Nebo vstávání do školy u mamky je v půl 6 a vyzvedávání z družiny mezi 15-15,30 hod u tatínkovo rodičů v 7 hod a po obídku domů,kde mu babička dovolí počítač a tak místo větrání se po venku,dřepí u počítače,jen aby měla tchýně trocha klidu,u maminky jsme pořád venku mezi dětmi.A to bych tady mohla uvádět tolika věcí :-)

muž

nedostatek času

Nejvetsi problem je hazeni klacku pod nohy od mamy mych deti, nechce se na nicem domluvit, mysli si ze kdyz uz mam deti ve stridave peci tak ze vsechny povinnosti padaji na me (vozeni deti do krouzku, skol, skolek, ze jen ja mam platit vyzivne a ona nemusi i kdyz uz konecne zacala pracovat atp.)

Největší problém dle mého ve střídavé péči je neschopnost komunikace celkové, čili v mém případě, nejsem odpůrcem střídavé péče , možná naopak , pokud je otec dobrý a schopný se o dítě postarat nebo samozřejmě naopak matka, po všech stránkách jak citových tak materiálních. Dítě opravdu nemůže za nemožnost soužití rodičů , když jeden nechce nebo i oba a střídavá péče tedy řeší jen spravedlivé rozdělení života dítěte , že má oba rodiče ač třeba po týdnu, problém dle mého a vlastní zkušenosti nastává když dítě žije v různých rozdílných sociálních podmínkách , já například mám dvě děti jedna je sice již dospělá a studuje VOŠ ,takže mám další vyživovací povinnost , otec má jen jednu vyživovací povinnost, jeho plat je minimálně trojnásobně vyšší než můj , žiji ve svém bytě a takřka nestrádáme ničím, ale od výplaty k výplatě, máme teplo, hezký byt, co jíst a základní potřeby, nedomluvení se , neb neschopnost spolu komunikovat je dle mého špatná na vliv malé dcerky nejen, že u otce má naprosto vše a to již od nějakých 4 let vlastní notebook, telefon atd...kolo, lyže plus výbavu atd.několik párů bot zn. různých barev stejné velikosti, , atd. atd. .otec jí tyto věci nedává a na moje případné prosby mě odbývá slovy , kup si jí to sama,,čili dcera od oblečení značkového u otce od spodního prádla až po ostatní potřeby pro zábavu ,,,smí a používá pouze jeden týden , druhý týden dobu, kterou tráví se mnou žije v normálních podmínkách, častokrát jsem se setkala, hlavně z počátku s výčitky od malé ,že jí nic nekoupím ,že u tatínka má každý den kinder vajíčko a také brusličky a kolo nové a my máme doma jen staré,nebo s narážkymi když si jí přeberu od otce ,že ta čepice je malá či strašná atd,,,věci ve kterých se předává dcera jsou všechny ode mne od doby kdy má otec novou přítelkyni se situace ještě zhoršila,,když jí pošlu v culíku přebírám si jí v culíku , kdyby jsem jí poslala snad nahou převezmu si jí nahou ...a ještě s výčitky,,,,,,velice smutné...pro mne ,,,dnes si myslím ,že dcera je rozumná a situaci pochopila, po mé promluvě a vysvětlení,,,ano snažila jsem se otci několikrát sdělit ,že to co kupuje je vlastně pro ni,,a že zbytečně dělá problémy,,které jsou těžko pochopitelné,,,když může věci které má ráda používat jen týden,,,já jí také koupila letos třeba koloběžku a vím ,že tu u tatínka zatím nemá, má z ní radost a když odjíždí k otci , říkám jí chceš jí sebou , nevadí mi kdyby si vzala cokoliv,,ale příjde mi je jí osm let ,že dnes jakoby sama,,se zabrzdila a odmítá ,,,,:-( ,,,co mi nejvíce vadí a mrzí je ,že ač má mobilní telefon není po těch zkušenostech špatných z počátku schopna zavolat,,,,nevím kde je problém ale já když jí volám , telefon ve většině případů nemůže mít u sebe . Když je u mne doma,, často se stává ,že si vezme telefon se slovy maminko já musím zavolat tatínkovi on by se zlobil , samozřejmě jí nechávám ,,,prostě...vše je špatně...závěr,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,STŘÍDAVÁ PÉČE NELZE , A NEMŮŽE NIKDY FUNGOVAT K UŽITKU DÍTĚTE POKUD RODIČE NEJSOU SCHOPNI KOMUNIKACE. :-(,,,,,pokud je tam křivda z minulosti a pokud jeden z rodičů nemá zájem ..je to vše špatné a o ničem , a ku škodě všem :-( Když jsem v roce 2010 přistupovala na střídavou péči, v domnění a vědomím ,že otec byl špatný muž ale dobrý otec,,,slibil ,před soudem byl v pohodě a dnes vím,že jsem naletěla,,,řekl mi že si nebudeme nic platit já v té době opravdu byla takřka bez financí ,a že vše bude kupovat a prostě bude dohoda,,,,o všem ,,,,u soudu to proběhlo v pohodě,a tak jsme dostali povinnost přispívat já s platem 11tis. korun na malou 2000, a on s platem skoro 35000 také dva tisícíe,,,ano věci převážně kupoval on ,,a dával je k dispozici malé,,bohužel krátce po nabití rozsudku jí přestal věci dávat všechny ,,se slovy kup si jí to sama,,,smutné,,,po té jsem tedy řešila z počátku situaci ,že dcera měla věci z bazaru či po starší dcerce,,,,nevadí mi že neměla zn. ,,,,,,neřešila jsem ,,,ale dobře mi z toho nebylo ,,,pak nastal zlom po dvou letech jsem přišla o práci a situace byla opravdu pár měsíců hodně těžká,,,došlo i k tomu,že jsem nakupovala na týden přesně sedm jogurtů aby měla denně jeden ,,,atd...tenkrát naposledy jsem se pokusila s otcem domluvit ,,a to s prosbou at jí věci dává nebo alespon at mi pomůže 1000 Kč. mesíčně než budu mít práci ,,jen výsměch a nezájem,,špatné období ,,v toto období jsem se rozhodla podat žádost k soudu ,,,o změně výživného,,,,při střídavé péči,,,,samozřemě to nebylo hned ale nakonec soudce a to dost čerstvě lonského roku rozhodl a dal otci přispívat 3500 kč...měsíčně,,,,. Tím se ale situace ještě více zhoršila,,,ted myslím ohledně komunikace,,,je to více jak 4 roky co otec od nás odešel a přesto .....nelze to , také si myslím, že jeho letitá partnerka tomu jen přidává polínka do ohně....dnes jsem opět na vlastních nohou podnikám a daří se i mě...ale nekomunikace trvá,,,,chtěla jsem to několikrát řešit přes odbornou pomoc,,,,však bezuspěšně.....:-( , Přemýšlela jsem ,že zažádám o zrušení střídavé péče,právě z důvodu ,,tkz. hyzdění osobnosti naší malé,,,,,ale strach že otec má dostatek finančních prostředků což prokázal i u soudu a vzal si na mne nejdražší právničku zde v našem městě. ,,a také to že je dobrý otec, dceři se věnuje a je schopen se o ni postarat mě zabrzdilo a nikdy jsem to neudělala,,,ted jen žiji v této situaci a vím, že jednou jsem věřila a dohodla se s otcem a s vědomím ,že je to to nejlepší pro všechny,,,dnes po pravdě toho i často lituji,,,,nebo spíš bojím se ,,,následků co si malá ponese do života a jak bude přistupovat k životu až dospěje,,,,,,,,,dva domovy, všechno dvakrát....nevím nevím ....?:_(

největší problém je dohodnout se s otcem dítěte tak, aby nám to vyhovovalo všem

Největší problém je, když mi holky dojedou od otce a jsou navyklé na jiný režim. Týká se to úklidu, chození spát nebo potřeba kapesného. Holky jsou více rozmazlené. Vypadá to, že se jim chce otec zavděčit, ale dělá jim to jen nepořádek v povinnostech.

Největší překážka je když si jeden rodič postaví hlavu a žádá dítě/děti do své výlučné péče i když druhý rodič má zájem své děti také vychovávat a starat se o ně stejnou dobu. Problém střídavé péče může být větší vzdálenost bydlišť kvůli předání dětí a kvůli školce, škole a kroužkům, komunikace mezi rodiči(předávání informací týkajících se dětí), nevhodné angažování do výchovy novým partnerem/partnerkou rodičů(nucení dětí aby oslovovaly nového partnera rodič mami/tati a podobné nesmysly) a finanční stránka věci(bezdůvodná žádost na snížení výživného, nemožnost dohody na zakoupení dražších věcí - kola, lyže apod.) Ale značně záleží na dětech samotných a jejich povahách.

Největší překážkou je diskriminace z hlediska pohlaví rodiče při rozhodování o svěření dítěte do péče. Diskriminace ze strany státu (soudy, OSPODy, psychologové, učitelé, obecně společnost). Není to problém SP, je to problém, kvůli kterému je SP tak strašně málo. Samotná SP žádný problém nemá, resp. jsou zanedbatelné v porovnání s výlučnou péčí jednoho rodiče.

nekomunikace mezi rodici, vzdalenost bydlist

nemožnost se na čemkoliv se domluvit s bývalým manželem, dítě trpí neustálou změnou prostředí, než si zvykne, jde zase ke druhému rodiči

neochota protějšku přijmout pravidla. Bývalé ženě dělá dosud problém společně rozhodovat o tom, co je nutné koupit a platit společně. Myslí si pořád, že to sama od sebe koupí a já jí prostě dám půlku. Vzhledem k tomu, že jí šlo v manželství o peníze to vystihuje podstatu jejího přístupu ke střídavé péči.

neshody o fungování

Neschopnost rodičů se dohodnout tak, aby vše bylo pro skutečné blaho dítěte. Ve chvíli, kdy jsme se dohodli, že dítě si opravdu zaslouží mít oba rodiče a trávit s nimi dostatek času, vše se vyřešilo, narovnalo, vyjasnilo, dítko přestalo být nemocné...

Nesmyslné předsudky a neinformovanost společnosti a také odborníků - matka, která má děti ve střídavé péči je "divná, špatná", děti jsou "baťůžkáři" atd. Setkávám se s tímto velmi často...

Nesnáším poměry u otce, kdy mu táta nadává či ho mlátí, ale zároven ho miluje.Pokud vím,že je vše v klidu je mi lépe.Navíc si otec stále stěžuje jak je dítko hubaté,co dělá či nedělá.Já s ním problém nemám a pokud nastane neřeším to s otcem neb to je můj týden a nemusí ho to zajímat.Informace si předáváme e-mailem nebo telefonicky.Dítě se střídavou péčí dobře srovnalo a ví,co si může u kterého rodiče dovolit.A hlavně mám strach, co bude v dospělosti neb dětí,co už jsou dospělé, co prošlo střídavou péčí nejspíš ještě moc není.Určitě to nemůže zůstat bez následků.

pobyt dítěte na dvou místech

pokud nejsou rodiče ve shodě a nejsou ochotni nebo schopni komunikovat, tak SP prohlubuje konflikt a poškozeným je tak dítě. Z práva dítěte na oba rodiče se stává nárok rodiče na dítě. Další problém u nás - péče polovinou, náklady 80% - otec nepotřebuje dítěti koupit kolo, brusle atd. to pře potřebuje MATKA. Z SP se tak stává jen další kolbiště rodičů.

Pokud se rodiče jsou schopni na této péči domluvit,nevidím žádný problém.

Problém je s tím, když jeden rodič vydělává více a dítě může nosit hezké oblečení jen v jeho péči, protože mu movitý rodič nedovolí si oblečení a hračky vzít k druhému rodiči, pak si zase musí vzít to staré a jít k druhému rodoči, který tolik nevydělává.

problém je ten že přítel si myslí že vím mu jdu po krku , že vím jsem ho podvedla , jak on říká tím chci dosáhnout jenom abych z nej tahala peníze a ze státu taky .

Problémem je, když je střídavá péče při konfliktech rodičů, tyto konflikty zesiluje. Nedostatek komunikace mezi rodiči, napadání při předávání, kupování si dítěte oběma rodiči, využívání dítěte jako prostředníka, popouzení dítěte mezi rodiči navzájem, způsobí mnoho problémů dítěti jak na psychickém vývoji i v běžném fungování: zhoršení ve škole, zapomenuté věci, chybějící úkoly, nezaplacené kroužky apod. Setkala jsem se s tím jak ve vlastní rodině, tak i v okolí. Psychice dítěte taky nepřidají dva romovy = žádný domov, dítě je v pozici objektu (věci), který se přemisťuje.

Předsudky, které roznášejí jak OSPODy, soudy i organizace žen.

Překážka střídavé péče může být vzdálenost pokud se jeden z rodičů odstěhuje někam dál. Jinak žádný problém na střídavé péči nevidím. Všechny problémy souvisí obecně s porozvodovou situací a nikoli se střídavou péči. Tyto problémy by byly stejné nebo horší i při péči jednoho rodiče.

Překážkou je matka, která od počátku usiluje o její zrušení a nastolení klasického režimu víkendového strýčka 1x za 14 dní. Děti jsou v pohodě. Dalším problémem je soud, který po usazení určitého režimu střídání zcela bezdůvodně režim bez návrhu rodičů překopal, což vyžadovalo kompletní přeorganizaci předškolního zařízení, práce i dovolených. Dalším problémem jsou pravidelné kroužky, pokud jeden z rodičů odmítá spolupracovat, dále akce z volnočasových aktivit u jednoho rodiče, které výjimečně padnou do prostoru druhého rodiče. Tedy konkrétně, když pravidelná aktivita v době péče otce výjimečně (besídka) zasáhne do péče matky, pak o ni dítě přichází.

rozlišná výchova , ne domluva z otcem děti neví kde bydlí zda u matky nebo u otce roztržitost atd.

Různé prosazování výchovných principů.

Soudně nemáme stanoven žádný styk, vše je na dohodě. Nicméně postupem času výchova sklouzla víceméně do režimu střídavé péče. Dítě je předškolní, takže to není klasická "střídavka". Syna si předáváme většinou ve školce - jeden den jej vyzvednu, druhý den jej tam odvezu a vyzvedne jej máma. Moje jsou pondělky a středy, mámy úterky a čtvrtky, pátek až neděle se střídáme. Nevýhodu spatřuji v častém střídání, ikdyž to syn nese velmi dobře, že má dva domovy a stále je střídá. Má to i své výhody, třeba když se mu rozbije hračka, mám následující den dost času ji opravit, koupit baterky, sehnat co jsem slíbil a pod. A přitom ta mezera mezi slibem a jeho splněním není příliš dlouhá na to, aby to vyšumělo... Největší překážkou je schopnost rodičů přenést se přes rozvod a skutečně myslet hlavně na zájmy dítěte. Zvlášť, pokud do toho začnou vstupovat noví partneři rodičů (zatím není náš případ).

spíš špatná komunikace mezi rodiči, já sám nemám děti ve střídavé péče,jak někdo podoknul na diskuzi pod článkem že soud si vždy najde něco aby střídavou péči nenařídil

špatná komunikace s otcem

to, že si musíme všechno předem plánovat...třeba když nečekaně kamarádka přijde, zda společně s dcerou nechceme jet s ní a její dcerou k jejím rodičům na chatu, tak už je domluveno, že tenhle víkend jí má tatínek a neexistuje aby se měnily plány :/

V našem případě je největším problémem vzdálenost - táta dcery se odstěhoval 100 km daleko. Přesto nám tento způsob funguje - dceru mám v domácím vzdělávání a u táty chodí do montessori školy, kde má kamarády a zbožňuje paní učitelku (navíc vedení školy přišlo s tím, že by ji neradi ztratili, protože je "duší školy". Pokud bychom my rodiče bydleli v jednom městě, nevidím problémy vůbec žádné.

V začátku bylo náročné překonat fakt, že moje děti se mnou nebudou neustále. Že polovinu času budou někde jinde a já s nimi nebudu. Bylo to provázeno velkým pocitem viny. Posupně jsem však začala v celé situaci nacházet pozitiva pro sebe i pro děti, především to, že mají více úhlů pohledu na různé věci, širší obzory, já můžu čas, kdy s nimi nejsem, investovat více do své práce a nového vztahu a v době, kdy s nimi jsem, jim věnovat potom mnohem kvalitnější společný čas. V době, kdy jsem s nimi byla neustále, tak jsem bývala někdy už unavená z toho, jak jim musím neustále věnovat pozornost a na kvalitní společně strávený čas nezbývala energie. Další překážkou, kteoru vnímám, je fakt, že se nemohu samostatně rozhodnout o tom, kde budu bydlet, ale musím se přizpůsobit tomu, abychom (kvůli škole) bydleli všichni v jednom městě. Z počátku mi taky vadily odlišné názory ve výchově týkající se určitých věcí, ale jak už jsem psala, časem mi došlo, že je to pro ně vlastně plus a vzájemná tolerance je zde potřebná.

Vlastní rodina - bývalý manžel se při střídavce začal chovat, jako kdyby dítě bylo pouze jeho a nerespektuje vůbec nic, co nepřichází od něj. V poslední době začal dítě ponoukat, že u něj je to lepší, ať raději bydlí jen u něj. Před dítětem mě neustále očerňuje, vykládá jí hlouposti o tom, že se na ní netěším, že jsou maminky, které vlastní dítě utrápí apod.

vzdálenost obou rodičů(cca300 km)Střídání škol.Psych problémy dětí-neustále si museji dobývat své místo mezi kamarády,od kterých jsou měsíc odloučeni.Po návratu se znovu začleňují a znovu si vydobývaji místo.Jejich svět se smrsknul do batohu.Jsou doma všude a nikde.....

Začátky byli těžší, nedokázali jsme se s bývalým manželem domluvit na střídavé péči. Postupem času to bylo lepší. Teď to funguje bez problému.

zanedbání péče ze strany jednoho z rodičů, zbytečné přetahování o dítě, které je malé nechápe to a má dva domovy, neví kam patří a je na něm vidět že mu to neprozpívá... Vlastní rodina

Ze své zkušenosti i ze zkušenosti mých přátel vidím, že děti střídavou péči snášejí dobře, lépe než výhradní péči. Vidím 2 nejzávažnější problémy: 1) Střídavou péči mnohdy nabourává nesmyslná představa mnoha matek, že ony jediné jsou "vlastníky" společných dětí, toto neopodstatněné přesvědčení o nadřazenosti matky je bohužel zakořeněno nejen u různých feministických hnutí, ale i u mnohých pracovnic OSPOD a dokonce soudkyň. Z toho důvodu se mnohé bejvalky obtížně smiřují se střídavou péčí a snaží se o jejich výhradní péči bez ohledu na zájmy otce a hlavně bez ohledu na zájmy dětí 2) Problém může být i dlouhodobá závislost rodičů i po rozvodu (u střídavky musí rodiče spolu komunikovat ohledně předávání, nemohou se moc daleko stěhovat atp.)

Žádný problém nevidím.

Žádný problém ve vnímání dětí není. Cítí to tak, že oba rodiče je mají stejně rádi. Kvituji srdečný oboustranný vztah mé manželky a obou kluků. Problém je pouze v tom, že matka dětí stále dětem tvrdí, že pokud takto budou stejný čas u otce jako u matky, tak ji vlastně mají méně radši než otce (tvrzení staršího syna).

- osvětu a vzdělávání, nejprve u odborníků (soudy, sociál), ale i u veřejnosti - podpora komunikace, podpora toho rodiče, který spolupracovat chce a pod tlakem toho méně eticky vyspělého, termíny a rychle reakce sociálních pracovníků při problémech.

Aby soud bral rovnocenne otce i matku deti a ne ze kdyz uz udela otci 'ustupek' ze sveri deti do stridave pece tak ze vsechny povinnosti hodi opet na nej a jeste mu napali megaalimenty aby to matce nebylo lito (ja mam pri stridave peci hradit matce 7 tisic mesicne, matka me nic)

aby soudy dávaly větčí šanci otcům.

Aby soudy více prostudovali daný případ a nečetli pouze ve znaleckých posudcích. Sice ve znalečáku zaznělo, že otec má evidentní zájem o dítě, ale také psycholožka poukazovala na jeho žabomyší války a pokud je otec povede dál, může ohrozit vztah dítětek matce. Bohužel je zřejmé, že to je právě jeho cílem.

Bod 1) v předchozí odpovědi má řešení v osvětě ze strany státu - zákon mluví zcela jasně o rovnosti pohlaví a Ministerstvo spravedlnosti by mělo důsledně instruovat soudy, aby se tímto zákonem řidily - mezinárodní zkušenosti mluví jasně o tom, že střídavá péče je vhodnější pro děti, než výhradní péče, proto by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo důsledně instruovat OSPOD, aby se řídily zájmem dětí a ne zájmem matek Bod 2) v předchozí odpovědi nemá jednoduché řešení, přistupuju k tomu tak, že prostě rozpad rodiny nezbavuje rodiče rodičovské odpovědnosti

budu žádat o dítě do vlastní péče

dat se dohromady ( nerealné)

Dohodu s matkou, která nefunguje.

domluva s partnerem,ale bohužel u nás nefunguje :(

Chovat se jako člověk rozumný a myslet především na prospěch dítěte ne vlastní.

I. Jasně definovaný postup pro rodiče, kteří se rozcházejí. 1. Registrace problému - přidělení mediátorů, 2. Identifikace problematických faktorů 3. Nalezení společných cílů 4. Řešení - dohoda o rodičovské péči 5. Zpráva mediátora k soudu, který posoudí a schválí dohodu - rodič, který omezuje druhému rodiči výchovu dítěte by byl automaticky znevýhodněn v péči. Nebo´t dítě potřebuje k harmonickému rozvoji oba rodiče. II. Procentuální tabulky výživného z platu dle věku dítěte. výživné stanovovat oběma rodičům bez ohledu na to, komu nakonec bude svěřeno do péče. V případě vyšších příjmů přebytky nad rámec potřeb dítěte ukládat na spořící účet. III. Psychologický posudek - pouze v případě odůvodněného podezření na zneužití (v pluralitní společnosti má každý rodič právo vychovávat své děti dle svých genetických předpokladů), hledání lepšího rodiče je aktem sociálního nátlaku. IV. Kvalitnější výuka psychologie opírající se o biologii a medicínu a zahraniční studie. Soudně znalecké posudky by měli provádět pouze lékaři - MUDr. V. Osvěta na školách ohledně péče o děti. Děti potřebují oba rodiče, jinak trpí. Je prokázáno, že nejvíce trpí právě při obtýdenním kontaktu, kdy se jim stýská.

Jediné čisté řešení vůči dětem a sobě samému je se dohodnout na střídavé péči, nebo udělat vše proto aby byla stanovena, a starat se o děcka ve své polovině měsíce tak jak nejlépe dovedu a nemluvit do výchovy druhého rodiče.

Měritkem jsou otevrené oči a zdravá mysl:-)

muž

myslela jsem, že jde normálně si s ,,tatínkem,, promluvit, ale nejde to...bohužel...jednou jsme to tak domluvili a on je v tomto striktní...ostatně jako ve všem ostatním

na nekomunikaci není řešení jen to vydržet a vychovávat zodpovědně.

nastavení pravidel

nechat dítě u jednoho rodiče ač jsem chlap tak dítě má být u matky co se o něj od narození stará. Hold tak to zařídila příroda.

Nemít střídavou péči.V tomto přípdě je to jen pro druhého rodiče.Ale určitě to není dobré pro děti.

Nemohu si stěžovat, vše funguje dle mého názoru bezproblémově. S bývalou manželkou máme dobrý vztah (např. jsme byli společně se synem první den ve škole, při závažnějších onemocněních chodíme spolu k lékaři). Své bývalé ženě jsem za tento přístup velmi vděčný, neboť v České republice existuje jednoznačná diskriminace mužů, pokud jsou děti svěřovány do péče soudně.

nevidím řešení

nic

odloučení otce od svých rodičů,aby se na výchově podílel sám

odstranit lidskou hloupost

pevně stanovené oblasti, ve kterých je nutnost diskuze s partnerem

Pořádně si promluvit s otcem děvčat a určit pravidla. To ovšem funguje jen první měsíc a poté se to vrátí do starých kolejí.

Pro rodiče - nestěhovat se nikam daleko, pokud možno zůstat poblíž původního bydliště. V případě dohody rodičů odstěhovat se tak, aby rodiče zůstali blízko sebe a dítě v podstatě mohlo využívat této blízkosti, aniž by se nijak výrazně měnil jeho režim dne/týdne, kroužky, kamarádi atd.

Problémy mohou nastat pokud soud střídavou péči zruší - pak může dojít k odcizení ve vztahu dítě a jeden rodič.

Přebrání fungujících modelů ze zahraničí.

Přestože se střídavkla u předškolních dětí nedoporučuje, moje zkušenost je veskrze pozitivní. Dítě si v předškolním věku na střídání zvykne, a až půjde do školy a přejde na týdenní režim, bude už mu to připadat "normální".

Radikální změna systému - především fungování OSPODů a soudů. Matce stačilo bezohledně obstruovat, nepředávat dítě, školní pomůcky, atd., aby si získala sympatie OSPODu a dosáhla nedoporučujícího stanoviska ke střídavé péči. Naštěstí v mém případě soud na základě znaleckých posudků rozhodl, že dítě bude svěřeno do střídavé péče.

Řešením je stanovit jasná pravidla, kdy (skoro vždy) SP dát, resp. ji dávat vždy s přesně vypsanými vyjímkami. Tedy, dávat SP jako první a preferovanou variantu po rozvodu/rozchodu rodičů. Stejně tak by měla být přesně daná pravidla pro výpočet výživného (vzorec, který dá jediné číslo po zadání několika vstupních údajů).

Skutečně zjišťovat při rozhodování o SP, co je zájem dítětě a co je zájem rodičů např. bazírování na aritmetické polovině péče, snaha vyhnout se podílení na nákladech.

Stanovit si dopředu pravidla. Schovívavost. Vše záleží na domluvě a dobré komunikaci.

Střídavá péče by neměla být ukládána, když jsou mezi rodiči konflikty.

tady je to složité. I když je to soudně tak stejně se snaží věčně abychom se podřizovali my jí.

tady žádné řešení situace nevidím. oba rodiče své dítě vychovávají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí - toto není vždy shodné - s tím nic neuděláme.

to právě nevím - ani jeden nechce ustoupit

Tolerance a vzájemná úcta rodičů a respektování toho, že vtah dětí k jednotlivým rodičům se nijak nezměnil a milují je i nadále oba stále stejně a potřebují je taky oba stále stejně. Tolerance odlišného prostředí v druhé rodině, odlišných názorů nebo přístupů k různým věcem. Nesnažit se věci měnit, ale brát je takové, jak jsou a přijmout je. V otázce štěstí dětí stále táhnout jako rodina za jeden provaz, přestože se cesty rodičů rozešly.

Větší informovanost, změny zákona nebo změny aplikování zakona o rodině...

více komunikovat a oboustranně dělat kompromisy

Viz výše, už popsáno. Vnitřní pochopení, že dítě potřebuje oba rodiče, zkušenost jak s otcem, tak s matkou.

Vydržet v manželském svazku do zletilosti dětí i přes odpor a neochotu partnera. Pokud to jde, vyhnout se českým fašistickým soudkyním a ODPDům velkým obloukem

Vždy záleží na domluvě rodičů a pokud se nechce jeden z rodičů domluvit, tak to musí rozhodnout, žel, soud. Rozhodovat musí ve prospěch dětí. V zájmu dětí je jednoznačně, aby měli oba rodiče. Aby oba rodiče měli možnost stejným způsobem se podílet na výchově a vzdělání svých dětí!

zakazat stridavou peci

Základ ,,,komunikace mezi rodiči , případně nechat si pomoci odborníky a pak pokud bude fungovat komunikace,,a jak jsme již psala otec či matka jsou schopni dávat lásku , i zajistit dítě materiálně ,,nevidím problém .

Zkvalitnění práce soudů, omezení svévole soudního rozhodování a respektování zákonů, Ústavy a judikátů. V případě, že jeden rodič komplikuje spolupráci na výchově, svěření dítěte do péče rodiče vyzrálejšího, což ostatně už judikatura obsahuje, ale používá se pouze ve prospěch svěření dětí do péče matky. A novela OZ.

Zrušení, ale soudy bohužel se přiklánějí k názoru malého dítěte, které jednou říká ano, podruhé ne a když dojde k jednání s opatrovnicí tak řekne, že chce střídavou péči zachovat.Soud více nezajímá ani poměry, v kterých dítě vyrůstá u druhého rodiče.Mám nedávno soud za sebou a nikomu to nepřeju...

zrušit střídavou péči a zakázat ji pokud oba rodiče s ní nesouhlasí a nejsou schopni se rozumně domluvit